KC - Klusáčkova 2

Manufaktura na kameninu v Týnci nad Sázavou byla postavena ve druhém desetiletí 19. století, pravděpodobně v letech 1812–1813 Františkem Josefem z Vrtby jako důsledek vysoké poptávky po týnecké kamenině a nedostatečných prostorech v areálu týneckého hradu, kde se do té doby kamenina vyráběla. V 50. letech 19. století začal úpadek továrny způsobený zvyšujícími se náklady na výrobu. V průběhu 50. a 60. let došlo k několika neuskutečněným pokusům o zastavení provozu továrny a o prodej budovy – mezi uvažované možnosti využití tohoto rozsáhlého objektu patřil ústav pro duševně choré, ženské oddělení věznice, vojenský výchovný ústav nebo vojenský špitál. Výroba byla nakonec definitivně zastavena až v roce 1866, budova manufaktury však zůstala prakticky nevyužita.

Zásadním obdobím z hlediska historie objektu je přelom 19. a 20. století, kdy nechal arcivévoda František Ferdinand d´Este objekt bývalé továrny postupně přestavět na hotel, nejprve s kapacitou 8, později 23 pokojů. I přes nové využití budova od ukončení provozu továrny postupně chátrala, hotel navíc nevyužíval celý objekt, ale především jeho levé křídlo. Zejména dlouhodobě nevyužité části se během první poloviny 20. století ocitly v dezolátním stavu.

V letech 1959–1963 a 1969–1972 provedl METAZ ve dvou hlavních etapách adaptaci na kulturní dům. V rámci první etapy z přelomu 50. a 60. let byly definitivně zlikvidovány hospodářské budovy ve dvoře objektu a vybourány pozůstatky pecí a dalšího zázemí interiérů bývalé manufaktury. Na střeše objektu se také objevila nová věžička s hodinami. V podobě po rekonstrukci zůstal objekt v nezměněném stavu až do roku 2004 a již nebyly změněny jeho dispozice.

Za vlastnictví pana Němce proběhla obnova a modernizace objektu. Z těch viditelnějších to byla přestavba dělnické ubytovny na hotel, vybudování informačního centra, modernizace velkého sálu, revitalizace zahrady, oprava vstupního rizalitu a fasády a také kompletní rekonstrukce střechy. Z těch méně viditelných pak např. kompletní rekonstrukce interiérů jednotlivých prostor. Přesto všechno se mu podařilo zachovat objekt jako veřejný prostor pro kulturní akce a setkávání.

Další úpravy a rekonstrukce čekají na nového majitele – Město Týnec nad Sázavou. A nesmíme zapomenout na fakt, že objekt je památkově chráněný a pod dohledem orgánů památkové péče.
 
Jak se měnili vlastníci:
1812–1813   hrabě František Josef z Vrtby 1830 kníže Jan Nepomuk Karel z Lobkowicz
1870             kníže František Eugen z Lobkowicz
1887             arcivévoda rakouský František Ferdinand d´Este
1919             Československý stát
1939             v době protektorátu Správa benešovských pivovarů
1945             Československé státní statky 1951  Městský národní výbor v Týnci nad Sázavou
1959             národní podnik METAZ
1992             METAZ a. s.
2004             Miroslav Němec
Září 2021     Město Týnec nad Sázavou

Stavebně historický průzkum bývalé manufaktury na týneckou kameninu č.p. 2 v Týnci nad Sázavou, který nechal zpracovat Historický klub z.s. v roce 2010, potvrdil očekávaný kulturně historický, architektonický a památkový význam tohoto objektu. Přes svůj robustní zámecký vzhled se jedná v podstatě o pozoruhodnou technickou památku, jeden z posledních dochovaných objektů manufakturní fáze výroby v předindustriálním období. Hlavním výsledkem průzkumu je podrobná interpretace dosud blíže nezkoumaného stavebního vývoje, doplněná o identifikaci hlavních hodnot objektu.

Brožura stavebně-historického průzkumu (SHP) shp-brozura [PDF 10.98 MB]
Fotodokumentace objektu manufaktury na kameninu fotodokumentace [PDF 22.12 MB]
Ikonografie objektu manufaktury na kameninu TynecIKO [PDF 3.69 MB]
Současný stav objektu soucasny_stav [PDF 370.92 kB]
Stavebně-historický průzkum manufaktury na kameninu TynecSHP [PDF 1.23 MB]
Vyhodnocení stavebně-historického průzkumu (SHP) hodnoceniSHP [PDF 533.54 kB]
Zákresy stavebně-historického průzkumu (SHP) zakresSHP [PDF 542.96 kB]

Prvním krokem Města Týnec nad Sázavou jako majitele byla revize dokumentace objektu s ohledem na bezpečnost jeho návštěvníků. Nejzávažnějším zatížením je provoz hotelu, pořádání akcí pro 400 osob a umístění školy a školky. Po zhodnocení všech rizik přistoupilo město k projektování a realizaci především protipožárních opatření a kroků vedoucích ke snadné evakuaci osob z objektu - především ze společenského sálu. Ná základě prověřovací zprávy definující nedostatky z hlediska požární odolnosti a bezpečnosti byly definovány nutné kroky, které je třeba učinit k zajištění bezpečnosti návštěvníků a hostů.

Krok 1. Realizace elektrické požární signalizace a nouzového zvukového systému

Elektrická požární signalizace slouží k identifikaci požáru a přivolání požární jednotky z zásahu. Pomáhá z detekcí požáru a zakouření, což je v tak členitém objektu, kterým kulturní centrum je, obzvláště důležité. Nouzový zvukový systém pak slouží ke komunikaci a směřování pohybu osob směrem k únikovým východům. Projektovou dokumentaci zpracoval Ing. Karel Voneš.

20 D_2_5 EPS a NZS TYNEC n_S_DPS [PDF 77.47 kB]
31 D_2_5 EPS a NZS TYNEC n_S_DPS [PDF 134.82 kB]
32 D_2_5 EPS a NZS TYNEC n_S_DPS [PDF 266.14 kB]
33 D_2_5 EPS a NZS TYNEC n_S_DPS [PDF 343.84 kB]
35 D_2_5 EPS a NZS TYNEC n_S_DPS [PDF 202.28 kB]

Realizace stavby byla zahájena na podzim 2022 a byla dokončena v červnu 2023, do plného provozu byl systém spuštěn po zkušebním provozu od října 2023. Provedením stavby byla pověřena na základě výsledku výběrového řízení firma zabezpečovací systémy s.r.o.

Krok 2. Zabezpečení únikové cesty ze společenského sálu

V rámci požárně bezpečnostního řešení byly nově definovány požární úseky a zhodnoceny možnosti evakuace osob po zabezpečených únikových cestách. Hlavní únikovou cestou ze společesnkého sálu je foyer a schodiště na něj navazující. Při projektování byl kladen důraz na snížení požární zátěže, ale také na celkové zlepšení vzhledu reperezentačních prosotor města v rámci kultury. Architektonickou studií byl pověřen Ing. Arch. Jan Špaček.

nahledy [PDF 1.3 MB]

Na realizaci, při které byla významně snížena zátěž baru ve foyer, se podíleli Tomáš Vojtek (kovář a zámečník z Pecerad) a Jaroslav Vavrek (truhlář z Pecerad. Firma Hasičský servis - Jiřina Legátová dodala nové protipožární a protikouřové dveře z foyer na společenský sál a z chodby na balkon sálu. Firma Vetos pak dodala  nové protipožární a protikouřové dveře vedoucí ze všech místností do vestibulu v přízemí. Nábytek je pak vyráběný z materiálů se sníženou hořlavostí a jeho potahové textilie jsou impregnovány. Úniková cesta je tak nyní bezpečná.

Fotogalerie současného stavu

Krok 3. Zvýšení požární odolnosti jeviště

Ve spolupráci s firmou Divadelní služby z Plzně byl na jevišti položen nový koberec se sníženou hořlavostí, byla dodána nová opona tak, aby ji bylo možno impregnovat stejně jako všechny zákryty na jevišti nebo zatemnění sálu.

Fotogalerie jeviště

Krok 4. Nové únikové cesty

Pro výrazné snížení času evakuace osob ze společenského sálu pod hranici definovanou zákony a vyhláškou bylo přistoupeno k přípravě nových únikových schodišť. Prvním krokem byla diskuse s orgány památkové péče a možnostech a vzhledu venkovních únikových schodišť. Následně byla zpracována architektonická studie !ng. Arch. Kamilou Davidovou a !ng. Arch. Janem Davidem.

Týnec_únikové schodiště_arch. studie [PDF 6.45 MB]

Následně byla po diskusi s památkáři, hasiči a statikem zpracována prováděcí dokumentace.

ÚST_DSP_DOKUMENTACE [PDF 5.41 MB]

Krok 5. Snížení požárního zatížení společenského sálu

Na základě výsledků prověřovací zprávy jsou činěny finální kroky k zabezpečení společenského sálu. Byly zaslepeny otvory mezi sálem a již nefunkčními technickými kabinami, byly doplněny dveře z balkonu do jevištního prostoru. Byly zahájeny projektové práce na přebudování celého sálu. Na studii proveditelnosti se podílí mimo architekta (Ing. Arch. Špaček) odborníci na požární ochranu, statiku, vzduchotechniku a také akustiku. Výsledkem bude pro návštěvníky bezpečný, teplotně komfortní a větraný moderní sál s vynikající akustikou.

Prvním krokem pro komplexní řešení byla studie proveditelnosti řešící nový strop a jeho zateplení, vzduchotechniku, výtah do úrovně hlavního sálu a samozřejmě komplexní požární odolnost včetně odvodu kouře a tepla.

studie-sal-spacek [PDF 2.6 MB]
C.5 - PUDORYSY navrh vytahu VARIANTA 2 [PDF 190 kB]
C.6 - REZ A-A navrh vytahu VARIANTA 2 [PDF 317.44 kB]
C.7 - STROJOVNA VZDUCHOTECHNIKY [PDF 93.77 kB]

Dalším krokem je vypracování prováděcí dokumentace, která by měla být hotovoá v polovině roku 2024.

Pro lepší komfort vystupujících v zahradním amfiteátru a také lepší zázemí pro svatby a zahradní kavárnu bude vybudován nový zahradní altán. jeho vzhled vychází z altánu, který stál v Týnci nad Sázavou u řeky Sázavy na konci 19. století a sloužil zřejmě jako zázemí pro hosty hotelu Františka Ferdinanda ďEste.

Původní projekt altánu byl nalezen při stavebně-historickém průzkumu v rámci rešerší historických dokumentací.

altan [PDF 183.25 kB]
altan-vizual [PDF 1.36 MB]

Na základě podkladů byla zpracována projektová dokumentace na realizaci nového altánu v zahradě.

ALTAN TYNEC pohledy [PDF 108.92 kB]

Majitel objektu, Město Týnec nad Sázavou, se intenzivně zaobírá snížením nákladů na provoz všech jím vlastněných a provozovaných objektů. V roce 2022 byla zadána  Analýza energetického konceptu kulturního centra v Týnci nad Sázavou, kterou zpracovalo renomované pracoviště Českého vysokého učení technického, Univerzitní centrum energeticky efektivních budov (UCEEB).

KC_Tynec_studie [PDF 1.68 MB]

Dalším krokem byla diskuse nad možností využití moderních technologií na památkově chráněné budově, kdy proti sobě stojí dva světy. Pro diskusi byl zpracován návrh viditelného umístění technologií.

zákres ftv_pohledy 2D [PDF 5.7 MB]

Na výsledky diskuse následovalo zpracování prováděcí studie již s návrhy konkrétních řešení, kterou zpracoval opět UCEEB.

TynecF2_proveditelnost_FVE [PDF 2.67 MB]

Nyní by mělo následovat zpracování projektové dokumentace, čekat se bude na finální řešení zateplení stropů a rekuperační vzduchotechniky na sále.

V rámci koncentrace kulturních a vzdělávacích aktivit iniciovalo Město Týnec nad Sázavou přípravu projektu rekonstrukce části objektu kulturního centra na novou knihovnu.
Architektonickou studii zpracovali architekti Ing. Akad. Arch. Marie Davidová, !ng. Arch. Kamila Davidová a !ng. Arch. Jan David

Architektonická studie knihovna_tynec_studie_final [PDF 11.28 MB]

Projektovou dokumentaci k provedení stavby zpracoval Agroprojekt Praha, projektový tým vedl Ing. Vladimír Balata

D.1.1.1-TZ [PDF 105.31 kB]
D.1.1.12-PUDORYS 1.NP - ns [PDF 0.93 MB]
D.1.1.24-POHLEDY J,S - ns [PDF 1.85 MB]
D.1.1.25-POHLEDY V,Z - ns [PDF 590.3 kB]
D.1.1.17-ŘEZ A-A - ns [PDF 274.64 kB]
D.1.1.18-ŘEZ B-B - ns [PDF 589.14 kB]
D.1.1.19-ŘEZ C-C - ns [PDF 253.6 kB]
D.1.1.20-ŘEZ D-D - ns [PDF 248.83 kB]
D.1.1.21-ŘEZ E-E - ns [PDF 401.82 kB]
D.1.1.22-ŘEZ F-F - ns [PDF 201.02 kB]
D.1.1.23-ŘEZ G-G, H-H - ns [PDF 277.46 kB]
D.1.1.26-PUDORYS 1.NP - PROVOZNÍ USPOŘÁDÁNÍ [PDF 580.8 kB]
D.1.1.27-PUDORYS GALERIE - PROVOZNÍ USPOŘÁDÁNÍ [PDF 115.45 kB]

Rozpracování detailů interiérů a vybavení zpracovali !ng. Arch. Kamila Davidová a !ng. Arch. Jan David